Chronické bolesti zad a páteře: příčiny, příznaky, léčba a kdy jednat

Bolesti zad v Česku v číslech

Potíže se zády patří v Česku k nejčastějším zdravotním problémům lidí v produktivním věku a k hlavním důvodům pracovní neschopnosti.

• 295 tisíc lidí ve věku 15–64 let uvedlo jako hlavní dlouhodobý zdravotní problém potíže se zády nebo krkem (ČSÚ, 2011).
• 1,34 milionu lidí ve věku 15–64 let mělo dlouhodobé zdravotní problémy (ČSÚ, 2011).
• 69,6 dne v průměru trval jeden případ pracovní neschopnosti pro nemoci svalové a kosterní soustavy (ÚZIS, 2013).
• 93 % všeobecných sester v průzkumu Lékařské fakulty MU uvedlo, že je bolí záda.

Zdroje: ČSÚ, Statistika&My 5/2012 (výběrové šetření pracovních sil 2011); MPSV 2016, s údaji ÚZIS ČR (J. Jann, Aktuální informace 20/2014); LF MU, tisková zpráva z května 2024.

Podle ČSÚ podíl lidí s dlouhodobými potížemi výrazně roste po třicítce. Na nemoci svalové a kosterní soustavy připadalo podle ÚZIS v roce 2013 necelých 18 % případů pracovní neschopnosti, ale 28,5 % všech prostonaných dní; nejčastější diagnózou byly bolesti zad (dorzalgie).

Práce: Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP) uvádí, že degenerativní onemocnění páteře je na druhém místě mezi nejčastějšími příčinami pracovní neschopnosti v Česku a že problémy s bederní páteří se u pracovníků zhoršují v průměru po 10–12 letech rizikového působení. Od 1. 1. 2023 je na seznamu nemocí z povolání i chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetížením těžkou fyzickou prací. Uznání má přesné podmínky, mimo jiné pracovní neschopnost pro tuto diagnózu v celkové délce alespoň 12 měsíců za poslední 3 roky.

Zdravotníci: V průzkumu týmu prof. Andrey Pokorné z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity mezi více než pěti sty dotázanými uvedlo bolesti zad 93 % všeobecných sester. Dvě třetiny z nich je považují alespoň zčásti za důsledek své práce.

Děti: Lékaři Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice Ostrava upozorňují, že výskyt bolestí zad u dětí, hlavně v bederní oblasti, roste. Většina případů je funkčních: stojí za nimi svalová nerovnováha a dlouhodobé přetěžování, především kvůli nevhodnému životnímu stylu.

Zdroje: VÚBP, Policy Brief 1/2024; LF MU (2024); I. Chmelová a kol.: Bolesti zad u dětí, Pediatrie pro praxi 2023;24(4):245–248, DOI 10.36290/ped.2023.064.

Bolest v kříži, bolest beder a ústřel

Bolest v kříži, tedy v dolní části zad, je nejčastější podobou bolestí zad. Lékaři mluví o lumbalgii, a pokud bolest vyzařuje do nohy, o lumboischiadickém syndromu.

Bolest beder se typicky zhoršuje při dlouhém sezení, předklonu nebo zvedání a ráno či po delším sezení bývají záda ztuhlá. Prostá bolest svalového původu podle neuroložky prof. Ivany Štětkářové obvykle odezní do týdne, nejpozději do tří týdnů.

Ústřel (houser, akutní lumbago)

Ústřel přichází náhle, většinou po prudkém předklonu spojeném s otočením trupu, například při zvedání břemene nebo práci na zahradě. Nejčastěji jde o natažení či natržení svalových vláken, úponů nebo fascií, zvlášť při ochablém svalovém korzetu. Výhřez ploténky bývá příčinou ústřelu méně často. Bolest je prudká a člověk se často nedokáže narovnat.

Pomáhá krátce úlevová poloha, léky proti bolesti podle doporučení lékaře, teplo a brzký návrat k pohybu. Pokud se k bolesti přidá vystřelování do nohy, slabost nebo necitlivost, nejde už jen o prostý ústřel a potíže by měl posoudit lékař.

Zdroj: 3. LF UK, rozhovor s prof. Štětkářovou.

Výhřez ploténky: příznaky, které je dobré znát

Výhřez ploténky způsobuje příznaky hlavně tehdy, když vyhřezlá část ploténky dráždí nebo utlačuje nervový kořen.

Při výhřezu se vnitřní měkká část ploténky protlačí trhlinou v jejím pevnějším obalu do páteřního kanálu. Typická je bolest vystřelující ze zad do hýždě a nohy, nebo z krku do ramene, paže a prstů, která se může zhoršit při kašli či kýchnutí.

• Vyzařující bolest po zadní nebo boční straně nohy, často až pod koleno.
• Brnění, mravenčení nebo necitlivost v určité oblasti nohy či ruky.
• Slabost svalů: při postižení kořene L5 se člověk například nepostaví na patu nebo nezvedne palec u nohy.
• Oslabené reflexy, které lékař zjistí při vyšetření.

Léčba obvykle začíná bez operace: tlumení bolesti, rehabilitace a postupný návrat k pohybu, při akutním útlaku kořene případně obstřik. Operace přichází na řadu, když ploténka zřetelně mechanicky tlačí na kořen, bolest nereaguje na léčbu nebo se přidává slabost a porucha citlivosti.

Pokud ploténka v bederní oblasti vyhřezne centrálně, může utlačit všechny nervové kořeny pod koncem míchy (syndrom kaudy). Prof. Štětkářová uvádí, že pak je nutná operace ihned, nejpozději do 24 hodin. Jak tento stav poznat, shrnuje rámeček v části Varovné signály.

Zdroj: 3. LF UK, rozhovor s prof. Štětkářovou.

Jak lékař hledá příčinu bolesti zad

Základem je podrobný rozhovor o bolesti a klinické vyšetření. Zobrazovací metody nejsou potřeba vždy.

Nález na snímcích nemusí odpovídat tomu, jak silně záda bolí. Degenerativní změny na páteři má s přibývajícím věkem většina lidí, proto lékař vždy hodnotí snímek spolu s příznaky a vyšetřením. Podle typu potíží pak navazuje rehabilitační lékař, neurolog, ortoped nebo neurochirurg; při podezření na zánětlivou bolest revmatolog. Na online konzultaci vám náš lékař vysvětlí, jaké vyšetření potřebujete, a doporučení ke specialistovi zajistí.

Zdroje: Vnitřní lékařství 2022; 3. LF UK, rozhovor s prof. Štětkářovou.

Co hrozí, když bolest zad neřešíte

Přecházené potíže se mohou změnit v dlouhodobý problém, který omezuje práci i život.

• Chronická bolest: opakované epizody a trvalá bolest, citlivější nervový systém.
• Poškození nervů: trvalá slabost, ztráta citlivosti nebo porucha močení při neléčeném útlaku.
• Ztráta pohyblivosti a svalové síly, pády a omezení soběstačnosti.
• Dlouhá pracovní neschopnost, ztráta zaměstnání a invalidita.
• Psychické následky: úzkost, deprese a poruchy spánku.
• Přehlédnutí vážné příčiny: infekce, zlomeniny nebo nádoru.
• Přetěžování jiných částí těla a nadužívání léků proti bolesti.

Přechod do chronické bolesti podporují i psychosociální faktory, takzvané žluté praporky: strach z pohybu, přesvědčení, že práce záda poškozuje, vyhýbání se běžným činnostem, nadměrný klid, špatný spánek kvůli bolesti, deprese nebo nepodporující pracovní prostředí. Lékař se na ně proto ptá stejně jako na samotnou bolest.

Zdroj: Vnitřní lékařství 2022 (žluté praporky).

Jak pomůže online konzultace s lékařem

Online konzultace je vhodný první krok: lékař posoudí vaše příznaky, rozliší varovné signály a navrhne další postup, aniž byste s bolavými zády museli cestovat.

• Posouzení bolesti. Kde bolí, od kdy, kam vyzařuje, co ji zhoršuje a jakou máte práci.
• Varovné signály. Cílené otázky na příznaky, které vyžadují okamžité nebo osobní vyšetření.
• Jednoduché testy před kamerou. Lékař vás může požádat o několik pohybů, například předklon nebo chůzi po patách a po špičkách.
• Vyšetření a snímky. Když jsou potřeba, doporučí RTG, magnetickou rezonanci nebo krevní testy.
• Léčebný plán. Úprava zátěže, cvičení, léky proti bolesti a jejich bezpečné užívání.
• Kontrola a specialista. Na kontrole lékař zhodnotí, zda léčba zabírá, a podle potřeby zajistí doporučení k rehabilitačnímu lékaři, neurologovi, ortopedovi či neurochirurgovi nebo revmatologovi.

Fyzikální vyšetření páteře, reflexů a svalové síly ale video plně nenahradí. Pokud vaše potíže osobní vyšetření vyžadují, lékař vám to otevřeně řekne a domluví s vámi další postup.

Připravte si, kdy bolest začala a jak se vyvíjí, seznam užívaných léků a výsledky dřívějších snímků či lékařské zprávy. Objednejte se na online konzultaci k pohybovým a bolestivým potížím. Představení lékaře najdete v profilu MUDr. Ahmeda Maklada.

Odborné podklady článku

Podklady ověřeny 18. října 2026.

Článek vychází z českých zdrojů (ČSÚ, ÚZIS/MPSV, VÚBP, NZIP, české odborné časopisy a lékařské fakulty) a z evropského průzkumu EU-OSHA, ověřených 18. října 2026. Celostátní čísla o výskytu (ČSÚ 2011) a o délce pracovní neschopnosti (ÚZIS 2013) jsou nejnovější nalezená data v tomto členění; u každého čísla uvádíme rok. Článek neuvádí názvy ani dávkování léků.